#40 Zámek Malenovice a ZOO Lešná
Sváteční páteční den s výborným počasím pro cestovatelské plány, tak na co sedět doma, jdeme respektive jedeme na to :-) a kam to bude dnes? Jižné oblast naší části republiky a to Zlínsko a dvě perly z tamního kraje a to Zámek Malenovice a ZOO se zámkem Lešná.
Vyjeli jsme s Kačkou směr na Přerov, kde jsme nabrali zbytek posádky ve složení maminka Iveta a Toník zvaný sloník. Naše cesta vedla přes Otrokovice do místní části Zlín, Malenovice. Zde je možné navštívit skromně vyhlížející zámek, který klame na první pohled. Uvnitř nejdříve procházíme chodby a místnosti patřící místním pánům a následují již samostatné sklepení s výstavou soch. Při opouštění hradní brány je potřeba zazvonit a pokladník přijde otevřít. Pan pokladník byl na nás velmi hodný, protože jsme přijeli 2 minuty po celé, kdy začínají prohlídky a měli jsme možnost se přidat ke skupině, která právě začínala a nemuseli jsme, tak čekat na další čas prohlídky. Jakmile platíme za vstupné, dostáváme informaci, že v ceně vstupného je i nedaleká hájenka. Zde je expozice dřeva a slámy, kde obdivujeme rukodělnou práci lidí ze Zlínska.
Státní svátek nám přinesl také i úskalí a to při shánění jídla na oběd, kdy většina podniků byla zavřená. Tak jsme postupně jeli směr Lešná a po cestě jsme narazili na podnik Restaurace u dvou slunečnic, kde nejen že vařili, ale také jsme si velmi pochutnali. A již posilnění míříme směr ZOO. V tento čas bylo další omezení v rámci státního svátku a to parkování před ZOO, ale měli jsme štěstí a jedno místo jsme našli na centrálním parkovišti.
Vstupné do ZOO jsme se rozhodli při obědě vyřešit nákupem online, který je o 10% levnější v porovnání s cenou na pokladně a to je velmi příjemný bonus. Po platbě přijde na mail QR kód a stačí jej správně přiložit do turniketu a jsme v ZOO, sice po menším zápase, jak na to, ale povedlo se. Návštěvnost v tento den je opravdu velká a čas od času je lidí více než bychom jsme si přáli, například na lanovém mostě v botanické zahradě, kdy přemýšlíme nad tím zda nás udrží. V této části ZOO měl být také dle informační tabulky lenochod a Toník vyhlásil soutěž, že kdo ho najde jako první, tak smrdí. No o té soutěži jsem věděl já a Kačka. Netrvalo to ani minutu a Iveta hlásí: Hele lenochod.
Po botanické zahradě míjíme obrovskou frontu na zátoku rejnoků a míříme k zámku Lešná, kde již je velmi četná skupina návštěvníků čekající na prohlídku a opět máme štěstí, jen co jsme si koupili lístky, tak se jde na prohlídku zámku. Naše skupina činila 50 lidí a bylo to v úzkých prostorech zámku poznat. Všichni jsme sice obdivovali místní kuriozit-ní věci z dob historie, ale i jsme se už vyhlíželi tu ledovou kávu ve stánku za oknem. Jakmile byla prohlídka ukončena, tak nás čekala ledová káva a chvíle odpočinku. I když bylo třeba pokračovat dále, abychom vše stihli prohlédnout.
Dále jdeme po horní části ZOO okolo Žiraf, a sestupujeme ke sklonům a dalším zvířatům. Nejoblíbenější zvíře Toníka byl nosorožec, který byl ve výběhu sám a když jsem se ho snažil vyfotit, tak mu Toník fandil aby z něj něco vypadlo, povedlo se. Ten skandující potlesk Tondy a smích Kačky musela v ten moment slyšet polovina ZOO. odtud se vydáváme do Asijské části, která je naprosto odlišná svým charakterem v porovnání se zbytkem toho, co jsme měli možnost vidět a opravdu stojí za shlédnutí i přes to, že je trochu mimo hlavní cestu návštěvy.
Po Asii následuje Amerika a pro ni typické rýžování zlata, které zde připomíná stavba větrného mlýnu a možnosti si rýžování vyzkoušet. Jsme v dalším občerstvovacím zázemí, kde dochází na zmrzlinu a Kačka dostává svoji ledovou tříšť v palmičce, kterou viděla u Toníka v Přerově a moc si ji přála, taky mít. Odtud jdeme již do kopce zpátky k botanické zahradě a ještě se vracíme k zátoce rejnoků, zda nebude možnost navštívit je s menší frontou, než co jsme viděli dvě hodiny před tím. A máme kliku, protože již fronta není a dostáváme se rovnou k bazénu s rejnoky. Pohlazení, zážitek pro mě, Kačku a Ivetu, Toník se zdržel tohoto zážitku.
Poslední atrakcí v ZOO při odchodu jsou plechoví plameňáci v jezírku, kteří fungují jako fontána a při pohledu na ně již se díváme směr východ ze ZOO. U automatu na parkování nevěřícně koukáme na ukazatel 4 hod. 21 minut od zaparkování a koukáme, kolik času uteklo a to jsme v podstatě byli pořád v pohybu.
Závora parkoviště se zvedá a auto jede směr Přerov, kde ještě užíváme společné večeře a unavení se loučíme a míříme do Hranic po velmi vydařeném dni.