#35 Velký Javorník
Pochmurná Sobota s předpovědí deště a nízkých teplot a co s ní? No, co jiného než se vydat na výlet a nebát se ani medvěda na tož nějakého deště. Přidej se k nám směr Velký Javorník.
Vyrazili jsme od skokanských můstků, kde začínala legenda skoku na lyžích p. Raška a po cestě k vrcholu můstku se za pomoci informačních tabulí můžete procvičit v otázkách, které při hlubokém dýchání dají zabrat.
Jakmile jsme se dostali na vrchol můstku ihned jsme se vydali na stezku korunami stromů, která je zde zdarma přístupná a dopřeje Vám pohled na život lesa z jiné perspektivy než ze země a jedná se o velmi krásné zpestření po cestě. Následovala řada mírných stoupání po asfaltové cestě až ke zvoničce. Odtud již jde vidět nepředstavitelně daleko a vysoko cíl naší cesty i když jsme věřili, že tam určitě nebudeme šplhat.
V době, kdy jsme procházeli kolem zvoničky konala se zde asi nejedna svatba, protože jsme viděli hned dvě nevěsty. Pozvání se nám na hostinu nedostalo a pokračovali jsme směrem na vrchol. Stoupání v další pasáži bylo příjemné a cesta pozvolna pokračovala.
Jakmile jsme se dostali pod ostrou serpentinu začalo jít do tuhého, odložili jsme svršky a začali stoupat s nadějí brzkého zdolání vrcholu. Nicméně jak jsme zdolali serpentinu zjistili jsme že máme za sebou teprve před vrchol kopce. Povzdychli jsme si a čekala nás druhá neméně náročná serpentina až k vrcholu a rozhledně.
Kačka šlapala co jí síly stačily a na konci, posledních deset výškových metrů, kdy už byla vidět chata a cíl naší výpravy chtěla pro nedostatek sil pomoc s výstupem. Chytil jsem ji za ruku a společnými silami jsme dorazili až k hospodě, kde jsme si dali na venkovní terase hermelín a pivečko. Zrovna se zde konal den hasičů a dostali jsme k tomu nějaké zbylé klobásky.
Po vydatné svačině ještě vystoupat na rozhlednu odkud nebylo moc vidět, ale zvoničku jsme našli a nevěřili, že jsme to zvládli až sem.
Pak nás již čekal sestup stejnou cestou zpátky k autu.