#31 Jánské koupele a údolí Moravice
První skutečně jarní počasí, kdy teplota šla v denním maximu ke 20 stupňům a dalo se v pohodě pohybovat jen tak v tričku. No přeci nebudeme sedět doma. Dnes jsme navštívili opuštěné městečko a zakusili nespoutanou přírodu.
Naším počátečním stanovištěm pro tento výlet se stalo parkoviště ve vesnici Jánské prameny. Označení vesnice asi není to pravé, protože při příjezdu zde naleznete mezi dvěma cedulemi označující začátek a konec vesnice pouze opuštěné lázeňské městečko.
Tento objekt kdysi sloužil jako zotavovna za doby před druhou světovou válkou, po jejím skončení již nikdy nebyl areál pro tyto potřeby používán a chátrá do dnešní podoby. Neutěšený pohled na současný stav ještě umocňuje vandalství sprejerů a podobných existencí, které systematicky zničili co se dalo. Přístup do tohoto komplexu je možný bez nějakých větších problémů a k našemu překvapení zde naleznete vcelku čilý ruch turistů.
Dále jsme po prohlídce pokračovali po červené turistické značce, která protíná lázeňské městečko a zavedla nás na vyhlídkové místo s altánkem a dopřála pohled na údolí řeky Moravice. Toto údolí je velmi obsypáno zahrádkami což nás nepřekvapilo vzhledem k dobré dojezdnosti z Ostravy a okolí.
Červená nás dovedla dále od vyhlídky postupným klesáním až na turistický rozcestník U Mokřínek, kde jsme se původně měli vracet při cestě zpátky, ale o tom až za chvíli. Čekala nás prudká cesta do kopce, na které nás potkávali svatí na obrázcích a vrchol stoupání byl zakončen velmi hezkým posezením u kapličky. Zde jsme si dali svačinu a pokračovali pozvolným klesáním k vodopádu v Žáluzném.
Na vodopád jsem se velmi těšil nicméně přístup k němu byl velmi komplikovaný mimo stezku značenou turisty a tak jsem vzdal jeho objevení. Naopak jsme zjistili, že je možnost při stoupání po zelené vystoupat nad vrcholky stromů a podívat se na údolí řeky Moravice z jiné strany a to byl velmi dobrý nápad.
Po kochání výhledem jsme již sestoupili zpátky do údolí a místo po zelené jsme se rozhodli jít dle čárkované cesty na mapy.cz nicméně tato volba se nám stala osudnou, protože jsme šli hledajíc cestu a skončili jsme na hraně řeky Moravice a nebylo další možné cesty suchou nohou. Rozhodli jsme se nakonec pro dle našeho názoru pohodlnější cestu údolím po druhém břehu řeky zpátky k autu. Nicméně jsem jakožto vedoucí navigátor selhal a po zdolání mostu, kdy jsme došli do první zahrádkářské kolonie odkud měla vést louka do druhé, mne překvapil lesní porost v kopcovitém sklonu.
Kačka rozhodla, že se vracet nebudeme a pokračovali jsme vstříc les. Stoupání nebylo příjemné, ale překonali jsme ho. K mému zděšení v lese nebylo schůdné cesty a sklon svahu byl velmi nebezpečný a hrozil pád do řeky nám známé Moravice. Naštěstí měla Kačka lepší oko a nalezla ochoz nebo li stezku divoké zvěře a vydali jsme se po ní. Postup byl krkolomný, ale pořád lepší než se vracet zpátky.
V moment, kdy jsme zahlédli první chatky té druhé kolonie pod námi, vydali jsme se směrem dolů za vidinou cesty dle mapy, která nás dovede do civilizace. Překvapení osadníci na nás koukali, kde se tma bereme a k tomu jaká, že to má být cesta?! Dovolili nám projít jejich pozemkem, následoval pochod mezi chatkami až ke kýžené cestě a návrat k autu.