#57 Rozhledna Maruška
Poslední záchvěvy podzimu jsme využili pro výstup na další rozhlednu v našem nedalekém okolí. Volba padla na rozhlednu Marušku, která je vcelku nově vybudována na hřebeni Hostýnských vrchů.
Naše cesta začala ve vesnici Hošťálková, kde je možnost v místním obchodě nakoupit zásoby na cestu a vyrazit. Naše kroky vedly po naučené stezce Tesák, která se line až na hřeben po příjemné asfaltové cestě, která je sice prudká, ale umožňuje výstup i s kočárkem bez nějakých problémů. Stoupání nám zabralo něco přes hodinu a po cestě jsme potkali honce a lovce vracející se z honu. Díky tomu jsme asi šli i nahoru z tohoto směru sami.
Jakmile jsme dorazili do poloviny stoupání na hřeben, dostali jsme se na krásné travnaté pozemky, odkud jsme již měli možnost vidět cíl naší cesty v dáli. Na hranici luk a lesa byl březový háj a na jeho začátku lavička pro unavené turisty. Je velmi příjemné, že i pro dospělého člověka je výška natolik vysoká, že houpe nohama ve vzduchu a kouká se do krajiny pod sebou, odkud vyšel anebo kam se chystá.
Na hraně hřebenu se tyčí vysoký osamocený solitér, který nás vítá, když už jdeme plni očekávání, kdy to stoupání skončí. Odtud nám ukazatel ukazuje půl kilometru na rozhlednu a pokračujeme vlnitým hřebenem až k našemu cíli.
Rozhledna má velmi příkré schody na svůj vrchol, ale nabízí velmi krásný pohled do krajiny až na Kelčský Javorník anebo Hostýn, kde jsme již také byli.
Překvapuje nás silný vítr a dlouho nezůstáváme a pokračujeme směr sestup. Jdeme směrem na Troják, odkud se šine doslova zástup lidí na rozhlednu asi vzhledem k tomu, že většinu stoupání zdolali svými auty. Asi půl kilometru nad Trojákem se odpojujeme a jdeme po modré turistické značce zpátky do Hošťálkové. Značka se místy na lukách ztrácí a jsme nuceni jít za nosem. Procházíme kolem pasoucích se koní a připadáme si jak v jiném světě. Klid a mír všude okolo, prostě pohádková krajina.