#54 Velké Karlovice

Nedělní poklidný podzimní den patřil návštěvě speciální foto stezce v okolí Velkých Karlovic. A co jsme zde zažili, nafotili a naučili se o focení? Pokračuj s námi na našem výletu :-)

Začali jsme na parkovišti Pod Lanternou, odkud jsme se vydali na základě mého úsudku špatným směrem přímo do největšího kopce, který byl široko daleko. Správně by se šlo údolím na okolo a stoupání by bylo mnohem příjemnější. Ale co už. První zastavení byl výhled na Razulu, kde jsme v ptačí budce zapsali svůj nález a pokochali se. Pokračovali jsme nad sjezdovku, odtud již po zeleném foto okruhu dále na rozhlednu Miloňová. Po cestě k ní potkáváme různé foto úkoly s tipy, jak danou disciplínu zvládnout dle rad zkušených odborníků a opravdu si stojí některé informace dočíst až do konce, aby člověk dosáhnul ještě lepšího výsledku na fotografii.

Cesta byla z počátku hřebenová a vypadala, že již máme to nejhorší za sebou, ale jsme v jiném kraji a jde to znát. Po prvotním nadšení na nás za zatáčkou čeká prudší stoupání než co jsme doposud absolvovali a máme pocit, že v tomto klonu budeme přepadávat dozadu. Díky bohu se tak nestalo a po hodince pomalé chůze se dostáváme na rozhlednu, která zde byla vybudována ve spolupráci LČR a Velkých Karlovic. Nahoru vede točité dřevěné schodiště a výhled je odtud skvělý. Je vidět, jak na hranice se Slovenskem a rozhlednu Čarták, tak na Velké Karlovice, odkud jsme vyrazili. Plním další foto výzvu, focení rozhledny a zároveň se pouštíme do našich zásob, které jsme sebou donesli.

Odtud na nás čeká klesání přes les a následně louky až ke zvoničce. Zde přichází opravdu kouzelné překvapení v podobě samoobslužného baru. Dáváme do pokladničky nějaký ten příspěvek a osvěžujeme se chlazeným pitím a nějakou tou sladkostí. Co se focení zde týká, pak doporučuji přijít spíše v dopoledních hodinách, my jsme zde byli odpoledne a sluníčko již svítilo na záda zvoničky. 

Nedaleko od zvoničky je les stoletých dubů, kde Vás zavede jen foto úkol a je to velmi krásné místo, které se vyplatí navštívit.  Následuje prudké klesání do údolí kolem roubenek zasazených v kopci. Zde nás mimo úkolu potkal taky místní obyvatel černý kocour, který se nechal pohladit a popřál nám hezkou cestu do údolí.

Dalším zastavením jsou vodopádky, kde je další z řady foto disciplín k vyzkoušení a je dobré si zde vzít stativ. Ale i bez něj je možné danou disciplínu vyzkoušet. Následuje již pozvolné klesání do údolí a sluníčko zachází za kopce. Poslední zastavení je u lávky přes brod, kde je možné nafotit krásnou kaskádu potoka.

Odtud již pokračujeme po zpevněné cestě až na parkoviště k autu. 

Tento výlet mohu s klidným svědomím doporučit komukoliv, kdo má rád fotografii anebo se chce projít v krásné přírodě. Jednalo se o jeden z nejdelších výjezdních jednodenních výletů, které jsme absolvovali a tímto děkuji Kačce, že to se mnou vše zvládla a těším se na další výlet.