Mezisváteční čas vybízel přímo k výletu, po odpočinku a cukroví jsme se vydali do nedalekých Oder, odkud jsme na výletu potkali větrné elektrárny, rozhlednu a bývalé břidličné lomy. Pro nemoc Kačky jsme šli ve kolektivu s Jardou a Veronikou vedeným psem Sannym.

Poslední záchvěvy podzimu jsme využili pro výstup na další rozhlednu v našem nedalekém okolí. Volba padla na rozhlednu Marušku, která je vcelku nově vybudována na hřebeni Hostýnských vrchů.

Po prožitém státním svátku jsme se nalodili na náš koráb a vyrazili jsme ještě na dva dny na Vsetínsko konkrétně k přehradě Bystřička. Podzim se začal projevovat plnými doušky a nám nezbývalo než zatnout zuby a vyrazit na dva plánované výlety :-)

Naše cesta začala v brzkých ranních hodinách nástupem na svozový autobus, který se vydal přes další stanoviště až do Břeclavi, zde jsme překročili státní hranici. Cesta byla v pohodě až do doby, kdy jsme přijeli 30 km před Budapešť, kde probíhá rekonstrukce dálničních cest. Zpoždění příjezdu nakonec bylo něco kolem hodiny.

Nedělní poklidný podzimní den patřil návštěvě speciální foto stezce v okolí Velkých Karlovic. A co jsme zde zažili, nafotili a naučili se o focení? Pokračuj s námi na našem výletu :-)

Babí léto se chýlí ke konci a je potřeba toho využít pro jedny z letošních posledních podzimních výletů. Dnes jsme se vydali do nedalekých panstvích Štramberku a Hukvald.

Neděle patřila dalekému cestování nejen pro nás, ale i naše spolucestující. Těmi dnes byli moje máma a teta, které se chystali na dalekou cestu mimo republiku a my je vezli a letiště do Prahy odkud jsme také před chvílí letěli do světa :-) Ale proč jet rovnou, když je po cestě tolik lákadel :-)

Sobotní krásný zářijový den, pozvání na svatební obřad a malé Versailles na Jižné Moravě.

Budík zvoní a nám dochází, že nejsme u sebe doma, ale že včerejší sen o tom dostat se do cizí země bezpečně a pohodlně se stal realitou. Koukáme z okna na cizí město, které na nás čeká, abychom jsme ho prozkoumali.

Největší cestovatelský podnik, který jsme zatím spolu podnikli a beze sporu největší vzdálenost letošního roku :-) na vlastní pěst v nejnavštěvovanějším městě světa. A jak jsme se měli a celé to zvládli, přidej se k nám v naší cestě na dalších řádcích.

Poslední dozvuky teplého léta tento víkend nás v Sobotu vytáhly na Vizovické vrchy, které jsou mimo běžný okruh našeho cestování po Moravě a moc jsme si ho užili, za doprovodu mého táty.

Tato technická rubrika je úzce spjata s naším cestováním a tím, co si přinášíme domů kromě vzpomínek a zážitků z našich cest. A co mi přinesl nový kus techniky, pokračujte dále v této recenzi, která je spíše osobním pohledem na věc.

Sobota, slunce na obloze a předpověď stabilního počasí nás vylákala ven. Náš tým se rozšířil pro tento výlet o Toníka, kterého jsme dostali na slíbený víkend. A kde jsme se to vydali? Jeskyně, propast, zřícenina hradu, socha nad údolím, no bylo toho hodně, přidej se k nám a čti dále :-)

Poslední krásný slunný den jsme zahájili snídani na terase před ubytováním dopřávající krásný výhled na Pálavu od rybníku. Mraky na obloze nebyly skoro žádné a my jsme se těšili na dnešní poslední dovolenkový den.

Déšť z Pátku na Sobotu máš utvrdil v tom, že volba termální vody bude nejspíše správná a máme se na, co těšit. Nad ránem jsem se pokusil vrátit na novomlýnskou hráz, ale déšť mě velmi rychle vyhnal zpátky za Kačkou na ubytování.

Páteční den nám začal hned po probuzení deštivým překvapením, které jsme čekali někdy v poledne, ale nevadí, deštníky do ruk a jdeme na snídani a loučíme se s rodinným vinařstvím Pazderků a nasedáme do auta směr Valtice. Po cestě mezi kapkami deště projíždíme i přes Lednici, ale tam už jsme byli, takže náš cíl je jasný :-)

Ráno zvoní budík o půl osmé a snaží se nás vytáhnout z postele má snídani, dnes má těžkou službu, protože dozvuky včerejšího dne jsou znát. Snídaně probíhá nad prostorami sklípku, které moc dobře známe ze včerejšího večera. Po nabrání sil a rozkoukání, vyrážíme z Bořetic po cyklostezce směr Velké Pavlovice. Po cestě oceňujeme skutečnost, že jdeme...

Úterní odpoledne patřilo po práci dlouhé cestě autem směrem na jih Moravy, a to přes Uherské hradiště, kde se nachází velmi netradiční ZOO a dále do vesnice Salaš.

Naše první cesta dalšího dne vedla z údolí, kterému panovala rozhledna Salaš do obce Velehrad, která je velmi známá díky tradičním křesťanským pochodům. My jsme však měli plán jiný a to dát si snídani, jak ve čtyř hvězdičkovém hotelu a to se nám povedlo.